Anticipační design se vynořil jako moderní přístup v oblasti designu uživatelského zážitku (UX), který má za cíl předvídat a naplňovat potřeby uživatelů ještě dříve, než jsou vyřčeny. Avšak i přes jeho slibný potenciál často zůstává za očekáváními mnoha firem.
Ve světle článku Stevea Kruga o důležitosti srozumitelnosti je transparentnost klíčovou součástí anticipačního designu. AI-systémy, které předpovídají uživatelské potřeby, mnohdy postrádají vysvětlení, jak k těmto závěrům dospěly, což může vést k nedůvěře uživatelů.
Klíčem je strategické plánování budoucnosti, pomocí metod prognózování (forecasting) a zpětného plánování (backcasting). První metoda využívá data z minulosti k predikci budoucích výsledků, zatímco druhá stanovuje cíl a následně hledá kroky k jeho dosažení.
Mnohé anticipační služby naráží na problémy, když nedokážou zvládnout atypické případy nebo nečekané scénáře. Například Digit a Mint postrádaly flexibilitu v adaptaci podle komplexních uživatelských potřeb.
Úspěch závisí na spojení anticipace s vizionářstvím, tedy systematické analýzy a přípravy na změny budoucnosti. Integrace foresightu do anticipačních procesů umožní firmám lépe se přizpůsobit a přinést hodnotné a uživatelsky přívětivé zkušenosti.
Pro zajištění úspěchu musí firmy prioritizovat transparentnost, odpovědnost a schopnost řešit okrajové případy a komplexní potřeby uživatelů.